Jdi na obsah Jdi na menu
 


War Front: Turning Point

Digital Reality má na herním poli pověst vývojářské ždímačky peněž, která na trh vypouští jednu RTS za druhou, všechny přitom s nevalnou kvalitou. Když byl tedy oznámen titul War Front: Turning Point, již z obrázků a videí jsem si udělal o hře představu. Další z řady strategií z druhé světové války bez jakékoliv inovace a změny. Zdání někdy ale klame, i mistr tesař se utne a já málem spadl do vlastnoručně vykopané jámy, když jsem již dopředu vynášel takový rozsudek. War Front totiž není ani zdaleka klasická RTS a už vůbec se o ní nedá uvažovat jako o nepovedené. Pojďte se s námi vydat do alternativní minulosti druhé světové války, kde jsou i vojáci s jetpackem povoleni.

Obrázky ze hry

Obrázek ke článku War Front: Turning Point Obrázek ke článku War Front: Turning Point Obrázek ke článku War Front: Turning Point Obrázek ke článku War Front: Turning Point Obrázek ke článku War Front: Turning Point Obrázek ke článku War Front: Turning Point Obrázek ke článku War Front: Turning Point Obrázek ke článku War Front: Turning Point Obrázek ke článku War Front: Turning Point

Tak trochu jiná válka

I když z obrázků a informací může vše napovídat tomu, že se hra odehrává ve válce mezi Spojenci a Němci, jak jsme to tu měli již tolikrát, tentokrát se dočkáme změny. Autoři si totiž historii značně pozměnili a i když pár styčných bodů s realitou zde naleznete, zásadní věci jako výzbroj nebo i hlavní nepřátelé skutečnosti neodpovídají. Příběh prozrazovat nebudeme, ale můžeme slíbit lahůdky jako osvobozování Londýna nebo takové zvraty v utváření spojenců a protivníků, že i Hitler by se nestačil otáčet. Celým příběhem vás budou provázet hrdinové jednotlivých stran, kteří se většinou představí v nějakém akčním filmečku před a po skončení mise. Chcete vidět, jak jediný muž dokáže zničit hned tři tanky a ještě u toho vypadat opravdu stylově? Pak je War Front jasnou volbou.

Hlavní aktéři sporu jsou Spojenci, Němci a Rusové, kteří v příběhu hrají důležitou roli. Spojenci a Němci jsou hratelnými stranami a za každou z nich si můžete zkusit jinou kampaň s jedenácti misemi. Ty se dají v průměru dohrát přibližně za půl hodiny na střední obtížnost, takže nám vychází minimálně nějakých dvanáct hodin intenzivního hraní. To sice není na RTS žádný zázrak, ale na druhou stranu by taková hrací doba neměla nikoho urazit. Nesmíte také zapomínat na multiplayer skýtající další netušené možnosti.

Tak trochu jiné jednotky

Již jsme si představili jednotlivé hratelné strany, pojďme si povědět i o jejich možnostech na bitevním poli a v základně. Výstavba báze se až podezřele podobá systému z Command and Conquer, ale v nynější době takovou podobnost najdeme prakticky v každé strategii. Základem je hlavní budova, kterou již na začátku mise máte většinou k dispozici a v níž můžete rekrutovat inženýrské, opravářské nebo těžební vozy. Nabídka dalších budov je vcelku normální, takže zde nechybí kasárny, továrna na tanky a obrněná vozidla nebo letiště a několik druhů bunkrů a výzkumných středisek. Těžit budete pouze ropu, která se ihned po dovezení do skladu mění na peníze. Za ty si pak koupíte veškeré budovy, jednotky, ale v neposlední řadě důležitá vylepšení pro vaše vojáky, budovy nebo i základnu. Za zmínku stojí další hodnota, energie. Ta vám umožňuje stavět jednotky a drží v provozu minimapu. Čím více máte budov, tím více také musíte mít elektráren nebo radarů (podle strany, za kterou zrovna hrajete), jež tuto energii zajišťují.

Výstavba vaší základny trvá velmi krátce a již po několika minutách se můžete pustit do budování armády a následného boje. Je to dané také tím, že staveb není příliš a především se vše hezky rychle staví, jednotky kvapně vybíhají z kasáren a penízky se sypou po stovkách. Tato jednoduchost hry může samozřejmě někomu vadit, ale nám rychle se odvíjející hraní bez zbytečných okolků, velmi sedlo. Odměnou vám je poté střetnutí velikých armád disponující slušnou silou. To, co jste si tak rychle vybudovali, můžete ale také velmi záhy ztratit, protože jednotky i budovy mají až podezřele malou výdrž. To je vykompenzováno velmi mírným omezením limitu na stavění jednotek, takže bez problémů vyrazíte na bojiště i se stovkou vojáků a tanků. Pro příklad uveďme vojáky s kulometem, bazukou, odstřelovače nebo tanky Panther, Tiger, obrněné vozy s plamenometem nebo raketami na velkou vzdálenost. Mezi netradiční jednotky můžeme zařadit například již zmiňované vojáky s jetpackem, tanky, které dokáží vytvořit tlakovou vlnu nebo silné mechy. Nabídka je sice slušná, ale poměrně rychle zjistíte, jaké jednotky se vám hodí více, či méně a poté budete stavět třeba jen dva, nebo tři typy. Například na vojáky můžete později úplně zanevřít, protože v bojové vřavě padají jako hrušky. Nesmíme také opomenout na zkušenosti, které všechny jednotky, ale především váš hrdina, získává. Za tyto zkušenosti se pak může naučit nebo si zdokonalit nějakou schopnost, pomáhající vám (po většinou pasivně), v boji. Pro příklad uveďme větší výdrž tanků, bonusy pro vojáky, zvýšení hrdinova zdraví nebo útočnosti jeho zbraně, ale i takové zajímavosti, jako každé tři sekundy finanční obnos navíc nebo nezranitelnost hrdiny na 30 sekund.

Tak trochu stejné úkoly

I když se autoři snažili sebevíce, aby úkoly byly různorodé, povedlo se jim to jen z části. Úkoly se dělí na hlavní, vedlejší a bonusové. První jmenované jsou pro úspěch mise vyžadovány, druhé vám zajišťují lepší hodnocení na konci mise a třetí vám dají nějaký přínos přímo ve hře. Například v jedné misi máte jako bonusový úkol postavit most přes řeku. Jakmile tento úkol splníte, z druhého břehu vám přijdou na pomoc posily. Vedlejší úkoly se většinou skládají z nějakého zničení speciálních budov protivníka nebo oslabení jeho těžebních prací a podobně. Motivace k plnění těchto úkolů je sice pramalá, na druhou stranu jsou většinou téměř po cestě, takže je můžete jen tak „mimochodem“ vyřídit.

Konečně se dostáváme k primárním úkolům. I když se autoři snažili zakrýt jejich pravý význam nějakým povídáním a zpestřením, tyto úkoly se většinou skládají z instrukcí „znič nepřátelskou základnu“. I když se k tomuto finálnímu kroku dohrabete například až po splnění několika předcházejících drobností, ničení všeho na co padnete je většinou i cestou ke splnění mise, což může být postupem času dost stereotypní. Abychom ale autorům nekřivdili, setkali jsme se i s několika misemi, ve kterých jsme například museli uniknout z nepřátelského území jen s omezeným počtem vojáků , udržet obrannou linii nebo osvobodit spojenecké vědce a podobně.

Tak trochu jiná hra

War Front: Turning Point je strategie s několika originálními prvky, svižným a jednoduchým hraním, ale i s netradičními scénami oplývající vtipem. Vaší hrdinové se v animacích špičkují a celý děj je brán s mírnou nadsázkou. A to je jedině dobře, protože vážnou druhou světovou jsme tu měli již mnohokrát. Hra navíc disponuje pěknou grafikou i promyšlenými mapami, které jsou poměrně malé, takže jste všude za malou chvíli a opět můžete válčit. Animace mezi misemi jsou jak vystřižené z kdejaké akční hry a disponují dobrým dějem a především jsou prvotřídně technicky zpracované. Jediná menší výtka jde směrem ke kameře, která se dá na poměry RTS dost málo oddálit.

Pokud nepatříte mezi hardcore strategické hráče, které představa o tom, že ve hře nenaleznou formace nebo terénní výhody, přivádí k šílenství a chcete si odpočinout u nenáročné a svižné strategii, kde taktiku můžete nechat na dvorku za domem, mohl by vás War Front zaujmout. Kromě poměrně malé různorodosti misí a jednotek totiž nemůžeme hře téměř nic vytknout. A to je dobrá vizitka.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář